Klaus Ferdinand Hempfling

www.hempfling.com

Starý rybář a intuice

 Na jihu země,jak to vypráví příběh,tam,kde se západní svět noří do Atlantského oceánu, žila mírumilovně vedle sebe hrstka rybářů a rytířů.

Na hradě rytířů stál v jejich čele moudrý muž, kterého vlastně nikdo nikdy neviděl. Jednoho dne se doslechl o moudrém starém rybáři, který měl nejlepší úlovky ve vsi. Rytíř se dozvěděl, že právě tento muž má v úmyslu zakreslit nejlepší místa rybolovu do velké mapy.

   Osedlal tedy koně a vydal se do vsi. Když rybáře našel, zeptal se ho najeho úmysly: "Proč to chceš dělat? Komu to poslouží?"

   "Ctihodný rytíři, jsem starý muž a než zemřu, rád bych své vědomosti předal dál, živým."

   "Komu za své vědomosti vděčíš?" zeptal se rytíř.

   "Inu," řekl rybář, "mému dobrému nosu, bohatým zkušenostem a především vlastní intuici."

   "A proč chceš tedy mladé muže ze vsi připravit o příležitost, aby si rovněž vypěstovali dobrý nos, nashromáždili a rozvinuli vlastní intuici?"

   Starý muž se beze slov, ale s úsměvem odvrátil. Na jeho hrobě si ještě dnes můžeme přečíst: "Vědomosti si beru do hrobu, vám však přenechávám intuici."

                              V tomto smyslu-        

                                       Klaus Ferdinand Hempfling

                                       Vilanova,Španělsko, Leden 1993